Kapitola 1. - Krásná Neznámá (+Neobvyklé zařazování)

13. března 2006 v 23:27 | Slunenka |  Mladá léta Siriuse Blacka
Tahle povídka je můj docela první pokus o nějaký ten příběh... opravdu se snažím tak na mě buďte hodní... :o)))
Potřebuji tuhle povídku trošku přeformátovat, protože se mi povídka nějak natahuje a já to tak nechci tak to scucnu, nedivte se... je to prostě tak :o)


Bylo 1. září , 10:48 a jeden chlapec pospíchal napříč londýnským vlakovým nádražím King´s Cross, před sebou tlačíc vozík naložený velkým kufrem a klecí se sovou pálenou uvnitř.
,,Pozor! Uhněte mi, prosím! S dovolením! Pardon!" proplétal se mezi davem lidí.
Byl téměř na místě: ocitl se mezi nástupišti devět a deset. Čekala ho jen jedna překážka." Nenápadně" proběhl skrz přepážku a byl na místě.
Dostal se na nástupiště plné hluku a povyku, který obstarávali četní členové rodin studentů, odjíždějících zářivě rudým vlakem. Na jehož lokomotivě stál nápis hlásající Bradavický Expres.
Tento chlapec se jmenoval Sirius Black a bylo mu 16 let. Upocený a udýchaný si odhodil své podlouhlé černé vlasy z čela a ihned prokoukla jeho šedá uhrančivá očka. Byl poměrně vysoký a velice pohledný. Nebyl obyčejným chlapcem: byl totiž kouzelníkem, se všemi náležitými schopnostmi, hůlkou a kotlíkem, a toho dne odjížděl již šestým rokem studovat do Bradavické školy čar a kouzel.
"Tichošlápku, rád tě vidím! Pojď honem nebo nám to ujede!" zakřičel jakýsi chlapec a Siriusovi se na tváři rozhostil široký úsměv.
Chlapec, který ně něj volal byl jeho nejlepší kamarád a spolupachatel při četném porušování školního řádu. Jmenoval se James Potter a chodil do stejného ročníku jako Sirius.
James mu pomohl přenést těžký kufr dovnitř do vlaku.
"Kde ses tak coural???" usmíval se James.
"Ale, to víš máti zase dělala dusno. Jak sis užil prázdnin, Dvanácteráku?" ptal se hned Sirius.
"Jako každý rok - nemohl jsem se dočkat až zase společně osladíme život našemu milovaném Srábkovi..." mrkl na něj James.
"A kde jsou Náměsíčník a Červíček?" optal se Sirius.
"Nechtělo se jim čekat mezi dveřmi tak šli do kupé a čekají tam na nás." odvětil James.
Přesně v 11:00 se dal vlak do pohybu a uháněl krajinou pryč od města.
Náměsíčník, Červíček, Tichošlápek a Dvanácterák jsou, abyste rozuměli přezdívky kluků. Náměsíčník je Remus Lupin: hnědovlasý, hnědooký chlapec mírné povahy a bystrého rozumu, je to taky vlkodlak, ale neví o tom nikdy kromě profesorů a čtyřky přátel. Každý měsíc o úplňku, když se Remus přeměňuje v krvelačnou příšeru, dělají mu jeho přátelé společnost , protože ale mu společnost nemohou dělat jako lidé , dělají mu ji jako zvířata, všichni tři se stali nehlášenými zvěromágy. Červíček je Petr Pettigrew, malý obtloustlý chlapec , který se vždycky drží poblíž někoho lepšího než je on sám. Přeměňuje se v krysu. Tichošlápek je Sirius, přeměňuje se v černého , medvědu podobného psa. A Dvanácterák se James. Je to rovněž chytrý kluk, ale učení se moc nevěnuje, má totiž lepší věci na práci... Má uhlově černé vlasy, které jsou věčně rozcuchané, a oříškové hnědé oči. Všichni čtyři jsou v Nebelvíru, v jedné ze čtyř Bradavických kolejí.
James a Sirius se spolu vláčeli s těžkým kufrem až téměř na konec vlaku, když konečně James řekl : "A jsme tu." Vstoupili do jednoho z kupé, kde už seděli dva chlapci.
"Nazdar Náměsíčníku! Jak se vede Červíčku?" říkal okamžitě Sirius z velké radosti, že je všechny po dvou měsících vidí.
Všichni se usadili a začali si vyprávět o tom co zažili o prázdninách. Ihned začali plánovat další lumpárnu, kterou provedou Srabusovi, prostě klasika.
Srabus byl také Bradavickým studentem šestého ročníku. Nejmenoval se Srabus, to byla jen přezdívka, kterou si vysloužil svým chováním od čtveřice přátel, ve skutečnosti se jmenoval Severus Snape a byl členem Zmijozelské koleje.
Zhruba po dvou hodinách přijela paní s vozíkem plným jídla a laskomin. Všichni si nakoupili a pokračovali v už tak dobře rozjeté zábavě.
"Musím si odskočit." řekl Sirius. Touhle větičkou si ovšem vysloužil záchvat smíchu.
"Je-li libo, pane, klidně si můžete odskočit z okna, my to vydržíme!" válel se po zemi James.
"Si vážně magor, hned jsem zpátky." nenechal se vyvést z míry Sirius.
Namířil si to směrem k záchodům. Když procházel úzkou chodbičkou neunikaly mu četné doufající pohledy mnoha dívek, vycházející ze všech kupé, kolem kterých procházel. Nevěnoval jim pozornost.
Došel až k záchodům, už chtěl do jedné kabinky vejít, když v tom si všiml dívky, která seděla u okna a smutně se dívala ven na krajinu.
Naprosto ho omráčila. Ne že by ho nějak praštila nebo něco podobného, prostě jen nemohl uvěřit vlastním očím. Ještě ho žádná dívka tak nezaujala. Měla krásné, po pás dlouhé, kaštanově hnědé vlasy, které vlály ve slabém větříku vycházejícím z pootevřeného okna. Do očí jí neviděl, ale dozajista byly naprosto okouzlující. Až do té chvíle nevěřil na lásku. Láska pro něj byla jen ten okamžik kdy mohl nějakou krásnou dívku líbat a dotýkat se jí, nic víc to pro něj neznamenalo. Zatímco teď...
Už to ani nestihl domyslet, když se ta krásná neznámá otočila jeho směrem. Vypadala nádherně. Její oči byly temně hnědé a hluboké. Tak hluboké že se v nich utápěl neschopen slova. Přistihl se, že na ni zírá s otevřenou pusou. Rychle ji zavřel. Chtěl říct něco, co by ji upoutalo a okouzlilo, ale v hlavě měl totální prázdno, jediné na co dokázal myslet byly ty její oči.
Chvíli se zdálo jako by ta dívka chtěla něco říct, ale pak si to rozmyslela. Nesměle se na něj usmála a hlavu opět otočila na krajinu za oknem.
"A...a...ahoj..." konečně ze sebe vysoukal naprosto nestandardně Sirius. ,Co to se mnou je?´ pomyslel si hned.
Dívka se k němu okamžitě znova otočila: "Ahoj!"
Chvíli se nic nedělo a dívka se už už chystala znovu otočit směrem k oknu, ale Sirius hned vybreptl: "Jak se vede?"
"Ale jo mám se skvěle... Jdeš na ten záchod anebo před ním budeš postávat?" řekla ta slečna, protože si všimla, že Sirius má nohy křížem a neustále se pohybuje.
Sirius si uvědomil, že se pod ním co nevidět objeví loužička, pokud si hodně rychle nezajde na ten záchod, ale vůbec se mu nechtělo jít dovnitř, zrovna když se seznámil s tou nejkouzelnější dívkou jakou kdy viděl. Bohužel musel.
"Ale jo jdu ..." zamumlal a vešel na onu místnůstku.
tady končila první kapitola, ale já to chci zcucnout tak sem přidávám i druhou kapitolu, ale ta bude ještě pořád patřit k první... doufám že se do toho nezamotáte... :oDDD
Když si Sirius konečně ulevil a vyšel z oné místnosti, dívka kterou tam před chvílí poznal už u okna neseděla. Přepadl ho hryzavý pocit stesku.
Chvilku tam jen tak stál a rozhodoval se, jestli se ji vydá hledat. Ale kdyby ji našel, co by jí asi řekl? Nejspíš by zase začal koktat a ona by si o něm pomyslela, že je totální máslo. To ovšem nechtěl. Chtěl ji znovu vidět a přitom se neztrapnit, což se navzájem vylučovalo. Proč ho vlastně opustila jeho obvyklá suverenita, se kterou jednal s ostatními dívkami? Proč ji nedokázal sbalit? Proč se choval tak hloupě? Proč se jí nezeptal na jméno???
Dostal vztek sám na sebe.
Stál tam a přemýšlel. Pomalu se uklidnil, takže se rozhodl, že se vrátí do kupé za svými přáteli.
Když vešel do kupé byl celý zamlklý a posmutnělý, klukům to samozřejmě bylo divné.
"Kdes byl tak dlouho, Siriusi?" ptal se okamžitě James. "Už jsem ti chtěl jít pomoct!" rozchechtal se zase.
"Ha ha ha..."
"Co je s tebou?"
Sirius chvíli váhal, ale pak jim vše vyklopil.
Celou dobu, kdy vyprávěl bylo hrobové ticho. I když domluvil, nikdo nic neříkal.
"Proč mlčíte?"
"Je neuvěřitelné, že ses konečně zamiloval..." řekl Remus.
"Cože??? To není pravda! Nic takového jsem neřekl!" bránil se Sirius.
"Jistě, jistě... Nechcete naplánovat co budeme dělat o úplňku?" snažil se odvést od tématu James.
Sirius souhlasil. Už se o tom nechtěl bavit. Nechtěl na to ani myslet.
Plánování další lumpárny ho přivedlo na docela jiné myšlenky.
Když už byli skoro na místě, převlékli se do hábitů, a pokračovali v rozjeté zábavě.
Když dojeli na nádraží v Prasinkách, vystoupili z vlaku a šli si nastoupit do jednoho z ještě neobsazeného kočáru taženého pro většinu lidí neviditelnými terstrály. Ještě na nádraží se Sirius rozhlížel jestli JI nezahlédne, ale nikde nic. Nastoupil tedy se svými třemi přáteli do kočáru a nechal se vést až k Bradavickému hradu.
Vystoupili z kočáru a připojili se k davu studentů mířících do Velké síně. Posadili se k Nebelvírskému stolu a začali se zdravit s ostatními spolužáky. Siriusovi se vrátila nálada jakou měl před návštěvou toalet. Sice měl chuť nějak zdeptat Srabuse, ale momentálně se bez toho obešel.
Z celé síně se ozývalo radostné klábosení. Sirius byl děsně hladový a netrpělivý.
"Kdy už konečně začnou se zařazováním?"
"Právě teď..."
Do Velké síně právě vcházela profesorka McGonagallová a za ní skupinka prvňáků. Letos na nich bylo něco zvláštního - úplně vzadu šla dívka, která určitě nemohla mít 11 let, byla to ta dívka z vlaku.
Konečně ji Sirius zase viděl! Vypadala stejně krásně , jen teď byla o něco smutnější a nervóznější. Chtěl ji nějak podpořit, protože mu došlo, že asi nastupuje do Bradavic a za chvíli bude zařazena.
Mezitím co se Sirius pokoušel nabrat odvahu a na něco přijít, profesorka McGonagallová přinesla stoličku na níž ležel Moudrý klobouk. Klobouk sebou z ničeho nic zaškubal a vedle krempy se otevřela trhlina podobná ústům. Klobouk začal zpívat.
Sirius ho nevnímal. Pozoroval dívku, která právě upřela oči na začarovaný strop, pak jako by si všimla jeho pohledu, podívala se přímo na něj a usmála se.
Mladého Blacka to nesmírně potěšilo. Úsměv jí oplatil a navíc jí zamával.
Dívka vypadala že ji jeho zájem potěšil. Nálada se jí viditelně zlepšila, ale stále ji čekalo to asi nejnáročnější z celého dne - Zařazování.
Profesorka McGonagallová začala volat studenty ke stoličce podle abecedy. Každému prvňákovi nasadila na hlavu Moudrý klobouk. Někdy klobouk jméno koleje vykřikl okamžitě, jindy mu to trvalo o něco déle.
Až profesorka došla ke jménu:
"Lovelyová, Elizabeth!"
Elizabeth vykročila ne příliš sebevědomým krokem směrem k profesorce. Posadila se na okraj stoličky, nechala si na hlavu dát Moudrý klobouk. A netrvalo příliš dlouho, a klobouk vykřikl:
"NEBELVÍR!"
Celý Nebelvírský stůl propukl v hlasitý jásot.
Na tváři se jí objevil ještě stále nejistý úsměv a vydala se k nebelvírskému stolu.
Sirius by si býval přál, aby si sedla k němu, ale Elizabeth zamířila na protější stranu stolu. Sedla si tak, že na ni měl Sirius perfektní výhled.
Nespouštěl ji z očí. Elizabeth si právě prohlížela profesory, když v tom James Siriuse štípnul do žeber.
"Jau! Co to děláš?" vzhlédl od ní a řekl šeptem Sirius.
"Nevnímals mě, tak se nediv! Proč na ni proboha tak civíš?" vykulil oči James.
"Já na ni necivím. Jen... Jen se dívám."
"Nedíváš, ty civíš!"
"No dobře, tak já už nebudu civět, budeš pak spokojený?"
"Jo.Všiml sis Evansnové?"
"Abych pravdu řekl, tak ne..."
Sirius se začal rozhlížet, nemusel hledat dlouho, když zahlédl dívku s velkýma zelenýma očima a ryšavou hřívou. Vypadala opravdu moc pěkně.
"Nezdá se ti, že přes prázdniny zkrásněla?" rozplýval se James. V okamžiku, kdy Lily očima přelétla kolem nich, zajel si rukou do vlasů.
Siriuse Evansová nezajímala. Byl tu někdo jiný kdo byl středem jeho zájmů, ale nechtěl se na ni dívat, aby to nevypadalo že civí. Nedívat se ho stálo nadlidské úsilí.
Konečně skončilo zařazování. Ředitel školy, profesor Brumbál dal pokyn k hostině a v okamžiku se všechny stoly prohýbaly pod tíhou spousty jídla a laskomin.
Přestože měl Sirius ještě před chvílí ohromný hlad, nyní na jídlo neměl ani pomyšlení. Stále se pokoušel vyhýbat pohledu na Elizabeth a dařilo se mu to celkem slušně.
Když všichni dojedli a ze stolů zmizely i poslední zákusky, profesor Brumbál znovu vstal.
Varoval všechno žactvo, že vstup do Temného lesa je přísně zakázán a propustil všechny do teploučkých postelí s nebesy.
Remus jako prefekt musel odvést první ročníky do nebelvírské společenské místnosti. Sirius šel tentokrát spolu s ním. Červíček s Jamesem se ještě chvíli zdrželi aby mohli pozdravit Lily.
"První ročníky Nebelvíru! Za mnou, prosím!" volal Remus.
"Mám jít i já?" zeptala se Elizabeth.
"Jo jistě, nebo ty snad trefíš do společenské místnosti?" vmísil se mezi ně Sirius.Překvapen tím, že před ní dokáže souvisle mluvit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 domushka domushka | 14. března 2006 v 21:21 | Reagovat

téda...musím říct, že ses fakt vytáhla :o)! píšeš moc moc moc hezky a vtipně:)! konečně ses taky naučila používat přezdívku Srabus...mojí oblíbenou, kterou všichni, včetně tebe, odsuzujou.:)))) Ta holka...ta u toho okínka....to budeš asi ty, co...:))))! tak jen si nemysli, že Dominique se Siriuska jen tak lehce vzdá...pěkně ti to natřu!!!!!!:P Jinak je to úúúúplně super  a hrozně se těším na pokráčko....doufám, že bude brzo, ale vím, jaký to je, když tě někdo neustále přemlouvá, takže si dej klidně na čas....:)))! Nejvíc mě dostalo, jak si Sirius málem odskočil z okna...:D:D:D...z toho sem fakt nemohla! Už se těším, až tý holčině dáš nějaký jméno....jména sou totiž strašně důležitý...teda aspoň pro mě.:))) d´fakt je to Boooooombovýýýýýýýýý!:))))))))))))))))

2 domushka domushka | 14. března 2006 v 21:22 | Reagovat

jistě sis taky všimla, že sem si nenechala ujít hlasování v anketě....myslím ale, že v mým případě byla tahle anketka zbytečná...ale proč ne....:)))! ráda sem přispěla....:)!

3 domushka domushka | 14. března 2006 v 21:24 | Reagovat

jo a máš hezky změněný pozadí v menu....moc kráááásný!:))))

4 slunenka slunenka | E-mail | Web | 14. března 2006 v 22:37 | Reagovat

Jsem mocinky ráda že se ti to líbí! hrozně jsi mě potěšila! :oD    už přesně vím co napíšu do pokračování, ale trvá mi děsně dlouho než tomu dám nějaký pořádný tvar... první kapitola mi zabrala dva dny, ale začalo mě to bavííít!

a máš pravdu ta slečna u okna jsem já... sice jsem se hodně zidealizovala ale snad to lidi skousnou... jméno už samozřejmě vymyšlené mám... jak by ne? ale dozvíš se ho v příští kapitolce jestli tě teda bude bavit to číst...

Srabus používám proto že ho používal Sirius ... nelíbí se mi to, ale prostě to k nim patří... co s nima nadělám.. jsou to kluci, no :o)))

Pro nás dvě je samozřejmě vítěz ankety jasný, ale dávám lidem šanci vyjádřit názor :o)

5 domushka domushka | 15. března 2006 v 14:39 | Reagovat

už se těšíííííííím na pokrááááčko.....je to úplně hafo skvělý!!!!!!:))))

6 domushka domushka | 15. března 2006 v 21:17 | Reagovat

jééééé...já se na to těšíííím.....:)))!

7 slunenka slunenka | E-mail | 25. března 2006 v 22:41 | Reagovat

:o)))

8 Snow White Snow White | Web | 1. dubna 2006 v 8:54 | Reagovat

Jachachá. To je fakt pěkné tohleto - Naprosto ho omráčila. Ne že by ho nějak praštila nebo něco podobného.

Máš bezva vyprávěcí styl či jak se tomu říká.

9 slunenka slunenka | E-mail | 1. dubna 2006 v 12:45 | Reagovat

Snow White:  děkuji :oD ještě se budu červenat... :o)

10 Sirius Sirius | Web | 26. dubna 2006 v 20:38 | Reagovat

mně se Srabus líbí....teda ne on, ale to slovo....... a tady máte odkaz mý nejlepší kámošky (nahoře)

11 Sirius Sirius | 26. dubna 2006 v 20:39 | Reagovat

Je to fakt zlato......Nejlepší kámoška pod sluncem.....Jojo, Terka....

12 slunenka slunenka | E-mail | Web | 26. dubna 2006 v 21:39 | Reagovat

Sirius:  mrkla jsem se tam a její povídka je bezvadná, těším se na pokračko :o)

13 Terinka Terinka | 27. dubna 2006 v 15:01 | Reagovat

Sirius mi řeklo o tvý stránce, tak tu jsem.....

14 slunenka slunenka | E-mail | Web | 27. dubna 2006 v 16:00 | Reagovat

Terinka to jsem ráda :o) máš mooooc pěknou stránku :o)))

15 Severka Severka | Web | 14. června 2006 v 15:41 | Reagovat

Náhodu je to moc povedená povídka ;o). Jenom ...Sirius má podlouhlý vlasy?... Ale to je jen detail, já si holt musim rejpnout :)

16 slunenka slunenka | E-mail | Web | 14. června 2006 v 21:41 | Reagovat

já myslím že má... teda aspoň tenkrát měl... nebo ne?

17 slunenka slunenka | E-mail | Web | 14. června 2006 v 21:41 | Reagovat

a děkuju, i když tvůj názor nesdílím :)))

18 Vevunka Vevunka | 15. července 2006 v 16:53 | Reagovat

jo ....dobrý ...ale jde vidět,že to byla tvá první povídka:)

19 slunenka slunenka | Web | 16. července 2006 v 22:53 | Reagovat

já vím, nelíbí se mi :o)

20 Lupi Lupi | Web | 26. července 2006 v 21:01 | Reagovat

Ahoj! Je to skvelé! Paci sa mi to, ako si ich vsetkych predstavila - u inych poviedok mi to vadi, ale ty si to podala tak... volne... mimochodom:) Hned si idem citnut dalsiu kapitolu:)

21 slunenka slunenka | Web | 26. července 2006 v 22:38 | Reagovat

No podle mě je to tak trochu čudné, vlastně jsem je nechtěka oředstovat ale nějak jsem na to zapomněla a už to jelo, jsem ráda že to působí nenuceně :o))) a děkuji moc!!! :o))))))))))))))))))))))

22 Ivet Ivet | 3. srpna 2006 v 20:28 | Reagovat

Sluni,je toi nadherrrrrrrrrrrrrrrrrnyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy...fakt super,krasne pises,je to pulne nejlepsi:)

23 slunenka slunenka | Web | 4. srpna 2006 v 16:37 | Reagovat

Ty jsi ale hodňoučká :o))))))))))))) fakt, mě se tohle ani nelíbí... ale díky moc že sis to přečetla :o)))))

24 Verč@ Verč@ | E-mail | 8. srpna 2006 v 14:23 | Reagovat

je to uža!trochu mi to připomína blanch..ale pěkný!:)

25 Koloušek Koloušek | E-mail | Web | 10. srpna 2006 v 7:25 | Reagovat

jestli chceš můžu ti pomoc s psaním a vymejšlením...kontaktuj mě...

26 Koloušek Koloušek | E-mail | Web | 10. srpna 2006 v 7:26 | Reagovat

pomoc je moc nafoukaní...já taky budu psát příběh ale nevim jestli se my povede jako ten tvůj...

27 slunenka slunenka | Web | 10. srpna 2006 v 11:16 | Reagovat

Veri, jsem ráda že se ti to líbí, ale já ti svůj názor už říkala :o)))

Koloušku, díky jsi hodná, ale já to ani moc nepotřebuju, nejsem dobrá autorka a ani mi to moc nevadí, tohle jsem psala v březnu což je celkem dávno, myslím že jsem se celkem zlepšila, a tohle už přepisovat nechci i když jsem měla jednu dobu velkou chuť, netuším jestli tuhle blbinku někdy dopíšu, ale zkouším i něco nového, ale fakt díky, že ses nabídla :o)))

28 Ilianaiedail Ilianaiedail | E-mail | Web | 10. srpna 2006 v 12:09 | Reagovat

Eliško! je to krásnééé! víc k tomu není co dodat, kdyýtak ti ještě něco řeknu přes icq! Moc se mi líbí, fakt!:)

29 slunenka slunenka | Web | 10. srpna 2006 v 12:33 | Reagovat

hehe díky moc :oD

30 Karol Karol | E-mail | 31. srpna 2006 v 19:59 | Reagovat

Sluni máááš to mooooc hezký dokonce lepší jak ty Slash povídky :D a víš jak ses mě ptala na mou nejoblíbenější povídku? Tak to je ona lepší než ta od tebe nemůže být já taky píšu povíd jmenuje se První školní léta Nymfadory Tonkosové ale newim co z toho bude :(  A už čekám na tvoje pokračování :D

31 slunenka slunenka | Web | 5. září 2006 v 15:50 | Reagovat

jajky ty jsi šílenec:D lepší jsou a mnohem:D a těším se moc na tvoji povídečku :)))

32 Nelien Nelien | Web | 6. října 2006 v 21:31 | Reagovat

ahojík!:)) teda, musim říct, nebo spíš napísat ;)) že je to fak moooooc krásný!! strašně moc se mi to líbí a du hned na další kapču!!

33 slunenka slunenka | Web | 7. října 2006 v 11:03 | Reagovat

děkuju moc :)))

34 semistry semistry | 14. listopadu 2006 v 20:42 | Reagovat

pomineme-li gramatické chyby...musím uznat, že to má celkem nápad, ale moc to nesedí ke stylu J. K. Rowlingové... Možná tam příště nedávej tolik přímé řeči mezi J+S+Č+D, ty jejich rozhovory působí trochu vyumělkovaně... Jinak piš dál, budu ti držet palečky

35 aninka aninka | 23. listopadu 2006 v 19:26 | Reagovat

ahoj je to tu suprovi!!! hele ty povidky pises ty nebo to mys z nake knizky???

36 Hannah Hannah | Web | 28. dubna 2008 v 19:00 | Reagovat

Jáj...to bylo děsně vtipný. Hlavně to, že si může vyskočit z okna.

Upe sem poprskala monitor...:DDD

37 Dančuszka Dančuszka | 5. listopadu 2008 v 14:17 | Reagovat

moc pěkná powídka:-)...fakt hezky a wtipne píshesh:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama